Minulou neděli jsem nepřidala nic na blog.. Měla jsem připravenou výmluvu, proč to vlastně nešlo.. Znělo by to asi nějak takto.. Minulý týden slavil Matýsek 7.narozeniny, měli jsme oslavu, jeli jsme krmit žirafy a taky na lyže.. Byl to tedy náročný víkend plný zážitků a proto nebyl čas na psaní… A teď abych byla upřímná…

Pravda je taková, že se momentálně nacházím v období stagnace.. Nechce se mi řešit vůbec nic.. Nechce se mi psát na blog, nechce se mi meditovat, nechce se mi držet zdravou stravu, chodit na terapie, nechce se mi vůbec nic z toho co jsem si za poslední rok a půl nastavila… Naopak mám teď tendence jíst sladké, zapomínat brát vitamíny a místo toho co bych se věnovala něčemu užitečnému, tak čučím na Netflix.. 

Tak asi tolik k posledním týdnům.. A proč tomu tak je? Na poslední kontrole na onkologii jsem dostala termín na další CT vyšetření. Po 4 měsících tedy zase uvidím jak na to jsem. Nemám to ráda.. I když je to pravidelná rutinní záležitost, vždycky mě to rozhodí. Je to nepříjemné, čekání na výsledky je o nervy a toto je moje forma obrany.. Ano není to zrovna super a místo toho abych se kousla a naopak držela vše na 100% tak to má u mě naprosto opačný efekt.. Svým způsobem strčím hlavu do písku a dělám, že žádná diagnóza neexistuje. Dobré na tom je, že to dokážu pojmenovat a to už je snad jen krok od toho, abych tento svůj vzorec chování změnila. ☺️

V ideálním případě by mě žádné vyšetření nemělo rozhodit, protože vlastně nezáleží na tom co se ukáže.. Důležité je pouze to, jak se cítím já.  Ano ano.. Jedna věc je to vědět, ale druhá věc je to žít. A upřímně si musím přiznat, že tak daleko ještě nejsem. Už jenom to, že mám pevně daný termín je pro mě stresující. A to nemluvím o tom, jaké bude čekání na výsledky.. Uff.. 

Tak že i když teď nemám náladu nic moc sdílet, říkala jsem si, že i o tom je důležité mluvit… Není vždy vše tak perfektní jak to vypadá na instagramu… Každopádně jsem si řekla, že stagnace bylo dost a jdu zase do toho.. A příští týden se snad podělím o hezké výsledky..