Nazvala jsem toto období oťukáváním, protože někdy v této době jsem začala oťukávat alternativní medicínu, respektive vliv mysli na naše zdraví. Hledala jsem zázračná uzdravení a přemýšlela o tom, co se mi moje duše snaží říct, že to došlo až sem. V tomto období jednoznačně převládalo soustředění se na duchovní stránku.. Chodila jsem stále na terapii, meditovala, hltala různé podcasty, kupovala jsem si různé kurzy, knihy a mnoho dalšího.

Jedna z prvních knih, která se mi dostala do ruky, byla kniha od Anity Moorjani  – Musela jsem zemřít. Jedná se o nádhernou knihu, ale já jsem v té době nebyla schopná jí pochopit. Měla jsem pocit, že je to na mě až moc… Smysl této knihy mi došel až mnohem později. Další kniha, která se mi „náááhodou“ dostala do ruky, byla kniha od Brandon Bays – Cesta. Ta se mi líbila mnohem víc, protože ač byla také velmi duchovní, byla pro mne více uchopitelná. Nakonec mě nadchla natolik, že jsem v září 2023 odjela na víkendový seminář Cesta. Byl to pro mě opravdu velký zlom. Jela jsem tam sama, nikoho jsem neznala a nevěděla jsem absolutně co mě asi tak čeká. Tento víkend předčil má očekávání. Konečně jsem někde byla jen sama za sebe, nikdo mě neznal, nesoudil.. Byl to víkend plný procesů, léčení, meditací… Odvezla jsem si odtamtud přítelkyně, se kterými jsme si vyměňovaly procesy každý týden. Bylo to velmi osvobozující 😊 Tady už jsem tak nějak tušila, že cesta s klasickou medicínou, nebude asi úplně pro mě.. A jak řekla jedna z mých blízkých kamarádek.. A to teď z tebe bude jako ten EZO blázen??? Ano myslím, že bude…

Každopádně tento víkend mi dal velkou naději ve vyléčení. Myslím, že tady  nastal zlom, kdy jsem skutečně začala věřit, že lidské tělo dokáže i nemožné..

Většina těchto věcí mi samozřejmě zůstala do dnes.. meditace, terapie.. Jen v tomto období jsem se tomu věnovala opravdu intenzivně a hodně mi to pomohlo zbavit se stresu, uklidnit mysl a hlavně najít důvěru v uzdravení, což je podle mě klíčové.. I když třeba strach je stále moje velké téma..

Co se týká fyzického těla, tak jsem samozřejmě jenom neseděla, nemeditovala a nečekala na zázrak. Už v této době jsem užívala konopí, houby a další věci, ale zatím bez nějakého řádu.. Spíš tak, kde se co našlo, kdo co říkal…

Někdy v tomto období se mi také dostaly do ruky knihy od pana doktora Vojáčka  – Umění nemoci, Umění být zdráv a Rozhodni se být zdráv a tady  jsem se kromě duchovní stránky, začala zabývat i tím co jím, piju, čím uklízím atd. Na základě toho u  nás v domácnosti nastaly poměrně velké změny. Přechod na non toxic domácnost, filtr na vodu, potraviny v Bio kvalitě.. Tady už začaly pomalu změny i směrem k fyzickému tělu, k doplňkům stravy atd.. Ale o tom budu povídat později, protože to se hodně posunulo až s příchodem Zuzky.. 

Taky jsem měla pocit, že v tomto období, jsem se tak nějak začala vzdalovat některým přátelům a malinko i Járovi. Není lehké pochopit, že z velmi materiálního, závislého a emocionálně nestabilního člověka ( mě 😀 ) se stává člověk vyrovnanější, klidnější a najednou i s malinko jiným pohledem na svět. Na konec si ale vše sedlo a myslím, že změna to byla pro nás všechny jenom k lepšímu.. 

Výsledky dalších vyšetření ukazovaly pomalé zlepšování, tak že vše vypadalo minimálně nadějně 😊 V listopadu 2023 jsem slavila 6ti měsíční výročí s rakovinou ve IV.stádiu a musím říct, že už celkem ve vyrovnaném stavu!